Collegium Strahoviense

Úvod
Program sboru
Kronika sboru
Repertoár sboru
Historie sboru
Naše působiště
Latinské texty
Kostely ČR
Zajímavé odkazy
Kniha návštěv
Email
Info pro sbor
     

Bedřich Antonín Wiedermann

10.11.1883 Ivanovice na Hané ÷ 5.11.1951 Praha

Bedřich Antonín Wiedermann byl varhanní virtuos, hudební pedagog a skladatel.

Životopis
Maturoval na gymnáziu v Praze, načež po dvouměsíčním zaměstnání berního úředníka v Kroměříži nastoupil ke studiu bohosloví na teologickou fakultu v Olomouci. Během studia se však uplatnil také jako zastupující varhaník a dirigent v olomouckém dómě a po sedmi semestrech (1904-1908) ze semináře vystoupil a zahájil studium na konzervatoři v Praze. Varhanní hru studoval u Josefa Kličky (absolvoval v roce 1909), skladbě se věnoval pod vedením Vítězslava Nováka. Následně působil jako chrámový varhaník v Brně (Petrov 1910?11) a v Praze (Emauzy 1911?17; kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně 1917?19), tři roky byl také violistou České filharmonie.
Jako varhaník koncertoval často v Praze i mimo ni, v pražském klášteře Emauzy založil tradici pravidelných varhanních vystoupení, pořádal také nedělní matiné ve Smetanově síni pražského Obecního domu (jednou měsíčně v letech 1920?32), další cyklus pravidelných koncertů organizoval od čtyřicátých let v basilice sv. Jakuba na Starém Městě pražském (varhany v tomto chrámu byly v letech 1940?41 přestavěny podle jeho návrhu). Absolvoval rovněž několik zahraničních zájezdů (Anglie 1924, New York 1924, Německo 1925, Švédsko 1926, Belgie 1935), řadu jeho vystoupení (zejména koncerty v Husově sboru církve československé v Praze-Dejvicích) vysílal rozhlas. Na stovkách svých koncertů provedl díla autorů všech stylových období. Proslul vynikající manuálovou i pedálovou technikou a barvitou registrací. Jeho hlavním zájmem však byla hudba 19. a 20. století (premiéroval mj. Novákův Svatováclavský triptych), jeho kompoziční práce vychází z díla Listza, Wagnera a Čajkovského, jejich řeč však obohacuje o nové harmonické efekty.
Vyučoval varhanní hru na konzervatoři v Praze (1917?44), krátce také na její mistrovské škole (1945?46), v roce 1946 byl jmenován profesorem Akademie múzických umění v Praze. Mezi jeho žáky patřili Josef Černocký, Bedřich Janáček, Jan Bedřich Krajs, Jiří Reinberger, Jiří Ropek, Emil Vacek a Milan Šlechta. Je zakladatelem novodobé české varhanní pedagogiky, ve výuce se snažil o inovativní přístup, kladl mimo jiné důraz na uvědomování rozdílů mezi klavírní a varhanní hrou.

Dílo
Těžiště jeho rozsáhlého skladatelského díla (přes 300 skladeb) leží v hudbě varhanní (přes 80 kompozic) a vokální (množství chrámových děl, sborů zejména na duchovní texty, písní, osm kantát). Většina děl zůstala dosud nevydána, rukopisy a autorizované opisy (více než 330 notových zápisů) jsou k dispozici v Českém muzeu hudby v Praze, další rukopisy jsou uloženy v soukromých sbírkách. Část jeho varhanního díla vyšla ve sbornících (B. A. Wiedermann: Tři chorálové předehry, Praha 1944; B. A. Wiedermann: Tři skladby (ed. Jiří Reinberger), Praha 1951; B. A. Wiedermann: Composizioni per organo (ed. Jiří Ropek), Praha 1984; B. A. Wiedermann: Varhanní skladby (ed. Josef Popelka), Praha 2007).

Pramen: Wikipedia