Adam Václav Michna z Otradovic

30.6.1600? Jindřichův Hradec ÷ 16.10.1676 Jindřichův Hradec

Rytíř Adam Václav Michna z Otradovic byl český raně barokní básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Jeho jméno je známo též ve zjednodušené formě Adam Michna a on sám podepisoval svá díla jako Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.

Biografie
Adam Michna pocházel ze staré, i když nepříliš významné aristokratické rodiny vladyků, a jeho šlechtický titul byl rytíř. Jeho otec Michal Michna byl rovněž varhaníkem a jak bylo v jejich rodině tradicí, též trumpetistou. Ve druhé dekádě 17. století bylo zásluhou kancléře Viléma Slavaty obnoveno literátské bratrstvo, a tato skutečnost, spolu s aktivitou místní jezuitské koleje, přispěla významně k rozvoji kulturního života v regionu. Adam Michna se stal vůbec prvním frekventantem školy Řádu Tovaryšstva Ježíšova, kde studoval v letech 1611?1612 a 1615?1617. Mnoho Michnových skladeb bylo později tisknuto právě jezuity v jejich pražském nakladatelství. Úpadek všeho národního života po bitvě na Bílé hoře, a zvláště také pokleslost umění, se jej bolestně dotýkaly a povzbudily ho k napsání jeho nejslavnějších děl. O jeho osobním životě víme málo, pouze skutečnost, že byl dvakrát ženat. Nemáme žádné zprávy o jeho potomcích. Kromě svých profesí uměleckých provozoval též obchod s vínem, byl velmi váženým občanem a majitelem domu ve městě.
V roce 1633 se Michna stal varhaníkem a sbormistrem proboštského chrámu v Jindřichově Hradci a tyto funkce vykonával téměř po celý život. Stal se též členem zmíněného literátského bratrstva a po konci třicetileté války i místní mariánské družiny Výrazně přispěl k aktivitám místního hudebního života. V roce 1673 založil Nadaci pro výchovu mladých hudebníků a odkázal jí také část svého jmění. Zemřel v roce 1676.

Dílo
Adam Michna byl velmi plodným skladatelem, nicméně zdaleka ne všechny jeho skladby se zachovaly do dnešní doby. Známe 230 jeho kompozic, soustředěných do pěti sbírek, tří českých a dvou latinských. Jeho tvůrčí aktivita byla soustředěna především na hudbu duchovní. Nejznámějšími jsou jeho tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes. K nim patří např. ?Vánoční noc?, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejčastěji hraných koled. Je pravděpodobné, že Michna velmi dobře znal raně barokní italské kompoziční techniky a některé jeho práce nesou i známky reminiscence renesančního období.

Hudba
Hudební odkaz Adama Václava Michny lze rozdělit do dvou částí:
Duchovní hudba na latinské liturgické texty. Je melodicky velmi nápaditá a členitá, využívá polyfonie a je psána většinou pro varhany, smyčcové nástroje a dechové nástroje. Vokální party jsou založeny na kontrastu mezi barevnými odstíny sólových a sborových hlasů.
* Obsequinum Marianum (1642)
* Officium vespertinum (1648)
* Psalmi (1648)
* Magnificant I. toni (1654)
* Sacra et litaniae ? obsahuje 5 mší, 2 litanie, Te Deum a Rekviem
* Missa Sancti Wenceslai
Písňová tvorba, což jsou převážně homofonické hymny a písně s vlastními českými texty, koncipované jako hudebně aranžovaná poezie.
* Česká mariánská muzika (1647)
* Loutna česká (1653) je cyklus třinácti písní, věnovaných mystickému sňatku Ženicha a Nevěsty, tedy Krista a církve nebo Boha Otce a Panny Marie[4]. Byla do roku 2014 známa jen útržkovitě ze zachovaného varhanního partu a zjednodušeného rukopisného particella, které nalezl Emilián Trolda ve dvacátých letech 20. století. V osmdesátých letech 20. století pak Martin Horyna vydal faksimilii particella vydaného v roce 1653, které bylo nalezeno v Soběslavi. Jednalo se ale o neúplné podklady.
V únoru 2014 nalezl muzikolog Petr Daněk v hstorické knihovně Vlastivědného muzea ve Slaném kompletní houslový part Loutny české. Tímto objevem se podařilo zrekonstruovat lépe doprovod k písním a doplnit instrumentální ritornely, které písně spojovaly.
Poprvé byla Loutna česká v rekonstruované podobě provedena dne 23. prosince 2014 orchestrem Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory a to v rámci koncertního cyklu České hudební baroko - objevy a překvapení. Koncert proběhl v Rytířském sále Velkopřevorského paláce v Praze.
* Svatoroční muzika (1661)
* jednotlivé drobné, nezařazené skladby

Poezie
Michnova poezie je založena na zvukomalbě řeči, rýmech a na metaforické povaze textu. Jeho slovní obrazotvornost je velmi imaginativní a emocionálně bohatá. Jeho oblíbenými tématy jsou vnitřní osobní souboj Boha a ďábla v člověku, pohybující se od ideálních obrazů ráje na jedné, až k děsivým pekelným mukám na druhé straně, charakteristické specifickou noblesou vyjadřování (i když mnohdy s užitím vysloveně lidového jazyka), filosofickým nadhledem, občas obohaceny jemným humorem, prozrazujícím kritický, avšak tolerantní pohled na společnost. Dalšími tématy jsou malebné obrazy přírody a oslavné duchovní písně. Michna byl prvním českým básníkem, který vytvořil fenomén duchovně-romantické poezie.[9] Seznam jeho básní je prakticky totožný se sbírkami písní, uvedenými výše.

Pramen: Wikipedia