Collegium Strahoviense

Úvod
Program sboru
Kronika sboru
Repertoár sboru
Historie sboru
Naše působiště
Latinské texty
Kostely ČR
Zajímavé odkazy
Kniha návštěv
Email
Info pro sbor
     

Antonín Janda

17.8.1891 Praha ÷ 22.5.1961 Praha

Profesor Antonín Janda, vynikající varhaník a skladatel duchovní hudby, dnes bohužel polozapomenutý.
Pražský rodák studoval varhanní oddělení pražské konzervatoře v letech 1906÷1909 a pak (už vlastně při zaměstnání) absolvoval v roce 1923 ještě mistrovskou školu ve třídě prof. Josefa Kličky a v roce 1924 skladbu u J. B. Foerstera. Mimo to měl i státní zkoušku z klavíru, varhan a zpěvu. V roce 1911 se stal dómským varhaníkem v katedrále sv. Víta v Praze. Toto místo zastával plných 50 let, až do své smrti v roce 1961. Protože místo pražského dómského varhaníka sice bylo významné, ale finančně velmi chudé (když prof. Janda v roce 1961 zemřel, činil jeho měsíční plat v katedrále 240,- Kč hrubého), musel sebe a později svou rodinu živit ve světském povolání ? působil jako učitel hudby na středních školách. A. Janda byl vynikající varhaník, zejména vynikající doprovazeč chorálu a vynikající improvizátor. Byl zasvěceným znalcem konstrukce varhan a zejména měl cit pro barvu a charakter varhanních rejstříků. Podle jeho návrhu byly postaveny dnešní velké svatovítské varhany (ve 30. letech 20. století). A. Janda je autorem řady duchovních skladeb, které jsou ovšem všechny pouze v rukopisech. Má skladby varhanní, několik mší (mezi nimi i velmi známou Misu slověnsku ? staroslověnskou mši), moteta, napsal např. i staroslověnská propria na svátek sv. Ludmily a sv. Václava. Jeho mešní skladby může dnešní posluchač občas slyšet v basilice sv. Jakuba. Jeho skladby jsou naprosto osobité, nepodobné skladbám jeho současníků. Dominuje v nich varhanní doprovod. Vedle své činnosti u sv. Víta hrál prof. Janda i při bohoslužbách v basilice sv. Jiří, když se tam ještě bohoslužby konaly. Tento vzácný, skromný člověk a vynikající umělec si zaslouží, abychom na něj nezapomínali.

Pramen: SDH, 2001, in: info2-01.pdf, Autor textu: Marie Nováková